Akvarelová ilustrace: Dva lidé v otevřeném a pozorném rozhovoru.

Buďte ohleduplní. Jen při tom neschovejte samotné sdělení.

Naleštěný prd je pořád jen prd. Za tou trochu provokativní větou si stojím: když pod kudrlinkami zmizí skutečné sdělení, hezká forma nás nezachrání.

Radikální otevřenost pro mě znamená mluvit přímo a zároveň mít opravdový zájem o člověka, se kterým mluvím. Přímost není povolení být hrubý. Ohleduplnost zase nemusí znamenat, že se nepříjemnému tématu vyhneme.

To platí při dávání i přijímání zpětné vazby. Mít odvahu něco pojmenovat je jen polovina práce. Tou druhou je vytvořit prostor pro odpověď a připustit, že mi něco mohlo uniknout.

Na kurzu si zkoušíme to podstatné: jak otevřenost převést z pěkného principu do konkrétního rozhovoru.

Čtyři podoby zpětné vazby

Dvě otázky: záleží mi na druhém člověku? A dokážu mu říct přímo, co je potřeba?

Ničivá empatie: zájem bez přímosti
Chceme být milí a šetřit druhého kritiky. Chodíme kolem horké kaše, problém zůstává nejasný a prostor ke zlepšení se ztrácí.
Radikální otevřenost: zájem i přímost
Mluvíme konkrétně, v kontextu a se zájmem o rozvoj druhého. Nabízíme pomoc a domlouváme, co se má změnit. Chválíme veřejně, citlivou kritiku řešíme v soukromí.
Manipulativní neupřímnost: bez zájmu i přímosti
Důležitější než užitečné sdělení je vlastní pohodlí nebo obliba. Vyhýbáme se konfrontaci, tolerujeme slabé výsledky a problém nepojmenujeme.
Útočná agrese: přímost bez zájmu
Sdělení může být jasné, ale provázejí ho nálepky, shazování nebo veřejná kritika. Tlak na výkon vytlačuje ohled na člověka a poškozuje vztahy.

Přímost má pomoci porozumění, ne vyhrát souboj. Ověřte si, co druhý slyšel, a nechte prostor pro jeho pohled.

Zpět mezi zápiskyLeadership a komunikace