V březnu jsem chtěl skončit. V červenci jsem promoval.

Sedm let studia při práci. Pochybnosti, rodina a jeden docela důležitý návrat do role studenta.

V březnu 2024 bych vám řekl, že už nenapíšu ani slovo diplomky. Že to nedodělám. V červenci jsem se pak převlékl za Harryho Pottera. Totiž do promočního taláru. Magisterské studium na Univerzitě Palackého v Olomouci bylo hotové.

Celá cesta zabrala sedm let. Rok přípravy na přijímačky, tři roky bakalářského studia a další tři roky navazujícího. Při práci. S pochybnostmi. A díky nekonečné trpělivosti rodiny.

Beru vzdělávání dospělých vážně i proto, že dobře znám tu druhou stranu: sedět nad úkolem, nemít energii a přemýšlet, jestli to celé nebyl poněkud přehnaný nápad. Učení není jen nadšení. Je v něm dřina a pokora.

V každém věku se ale dá ještě jednou líznout z balíku karet. Zlepšit se. Vyrůst. A to, co jsem si ze studia odnesl, vracet do kurzů. Protože diplomem to přece nekončí.