Proč mě nikdy nebavilo vybírat mezi dobrým řízením a lidskou domluvou.
Hledáte školení a najednou stojíte na jednom ze dvou břehů. Na prvním jsou nástroje, postupy a technické znalosti. Informace mají strukturu. Vládne tu řád. Na druhém se rozrůstá poněkud divočejší krajina komunikace, vedení lidí a sebepoznání.
Obvykle si vybereme břeh podle toho, co nás právě pálí. Potřebujeme plán? Projektové řízení. Rozhádané kolegy? Komunikaci. Jako by se ty dvě věci v práci nepotkávaly každý den.
Právě tohle rozdělení stálo u myšlenky mostu, o kterém jsme při vzniku sebe Vědomě mluvili. Z projektového řízení si bere základní nástroje a způsob uvažování. Z vedení lidí schopnost domluvit se, otevřenost a ochotu poznávat sebe i ostatní.
V praxi potřebujeme obojí. Strukturovat zadání a přitom slyšet lidi. Připravit plán a umět se bavit o tom, proč přestal platit. Ten most pro mě není jen hezká metafora. Je to způsob, jak skládat vzdělávání kolem skutečné práce.
Zpět mezi zápiskyLeadership a komunikace