Co mi připomnělo setkání s Janem Přeučilem: dobré sdělení potřebuje víc než správná slova.
Do Prahy jezdím občas za prací. A občas proto, abych se zase něco naučil. V roce 2024 to byla návštěva, která stála za to: učil jsem se pracovat s hlasem pod vedením Jana Přeučila.
Byl to nářez. Energie, zaujetí a připomínka, kterou lektor potřebuje slyšet: obsah sám všechno neutáhne. Záleží také na tom, jak sdělení zní.
I věta „Včera jsem měl k obědu rajskou a tři knedlíky“ může získat úplně jiný život, když se opřete o hlas. Nejde o divadlo za každou cenu. Jde o to, aby se myšlenka skutečně dostala k posluchači.
Cestou z večerního piva jsem navíc potkal Tomáše Sedláčka. Krátké, příjemné setkání a další důvod, proč si tuhle cestu pamatovat. Praha umí překvapit. Ale Beskydy? Ty si stejně nechám.
Zpět mezi zápiskyOsobní rozvoj