Rodinné fotky a jedna připomínka: s ohlédnutím nemusíte čekat do prosince.
Vánoční návštěva u mamky. Salát, kapr, vánočka a chvíle, kdy si člověk říká, že už opravdu nemůže. A pak krabice starých rodinných fotek.
Na jedné z nich, podle mamky asi z let 1982–1983, stála Tatra 603 mého prastrýce. Modrou metalízu na černobílé fotce neoceníte. A kus záběru zakrývá dědův prst. Jenže vzpomínky fungují i bez dokonalé kompozice: prázdniny u řeky, výlety, houby v lese a opékání párků.
Občas je dobré připomenout si, co bylo. Co bylo skvělé. Co stálo za prd. A co se od té doby změnilo. Právě v tom je pointa retrospektivy: na chvíli se zastavit a podívat se zpátky.
Na rodinné fotky ani na ohlédnutí za společnou prací nemusíme čekat do konce roku. Retro může zase vyjít z módy. Pravidelná retrospektiva ne.
Zpět mezi zápiskyOsobní rozvoj