Malá zeměpisná nehoda, která nám doma udělala docela velkou radost.
Učíme se s dcerou zeměpis. Chce prozkoušet, tak jdeme na to. „Hlavní město Indie?“ ptám se. „Nové díly,“ odpoví bez zaváhání.
Koukám na ni. Ona na mě. Ticho se protahuje. A pak vyprsknu smíchy. Někdy mě dcera dokáže spolehlivě rozbít.
Nevím, jestli za to mohlo tehdejší covidové samostudium, nebo mnemotechnická pomůcka, která se trochu vymkla z ruky. Opravili jsme výslovnost: Nové Dillí. A pokračovali dál.
Žádný velký vzdělávací experiment. Jen obyčejná domácí chvíle, chyba a společný smích. I takhle může vypadat učení. Naštěstí.
Zpět mezi zápiskyOsobní rozvoj